Na Erasmus do Německa podruhé

Je sobota ráno a skupinka 17 žáků (ze 7. - 9. tříd) naší školy se pomalu schází na choceňském vlakovém nádraží, směr Praha – Řezno – Neumarkt in der Oberpfalz. Pro mnohé je to první velká cesta do zahraničí bez rodiny a přátel. Avšak v Neumarktu na žáky čeká nová rodina – hostitelská.

Je neděle ráno, zvládli jsme úspěšně první noc v nové zemi, v nové rodině, v nové posteli, a strávíme teď celý den se svou parťačkou a její rodinou. Někdo jde na bowling, jiný bruslit, někomu se poštěstí účastnit se rodinné narozeninové oslavy.

Pondělí začíná jako každé jiné pondělí doma v Chocni – jde se na osmou hodinu do školy a rovnou na první hodinu s německou spolužačkou. Potom už jsme ale zase všichni spolu. Přivítá nás velmi milý pan ředitel dívčí školy v Neumarktu, která nás tento týden hostí, a pak už se rozprchneme v malých skupinkách na obhlídku školy. Před obědem stihneme ještě návštěvu výstavy vánočních betlémů, které sem zapůjčí občané města a okolí. Je zde například jeden obří betlém vyrobený z lega nebo z knihy. Někteří snad ani nevnímají, že teploty klesají k nule a fouká studený vítr, když se po obědě vydáváme objevovat město Neumarkt na vlastní kůži. Trochu teorie o městě poté doplní pan starosta na radnici, kde se také upíšeme do zlaté knihy návštěv.

V úterý ráno je sraz na vlakovém nádraží v Neumarktu. Teď už se konečně dočkáme slibovaných trhů, nebo Christkindlesmarkt, jak se v Německu vánoční trhy nazývají. Ve městě se účastníme také únikové hry a poté už zamíříme do podzemí města, kde se nachází spletitý labyrint historických chodeb, které byly v minulosti využívány pro výrobu a skladování piva nebo jako úkryt během války.

Ve středu ráno opět škola volá. Strávíme zde ale pouze první hodinu, kdy se někdo učí teoreticky pracovat s vrtačkou, jiný zase o tornádech. To hlavní nás ale teprve čeká – den strávený v Řeznu, jehož historické centrum a kamenný most jsou zcela právem na seznamu kulturního dědictví UNESCO. Nejprve navštívíme Muzeum bavorských dějin, nové interaktivní muzeum, kde nás již ve vstupní hale vítá obrovská zpívající socha lva. Poté následuje oběd a vánoční trhy v centru města. Kinderpunsch nás udrží v teple, abychom mohli sehnat poslední dárky pro všechny doma. V teple historického vláčku nakonec poznáme nejen centrum města, ale také břehy Dunaje.

Čtvrtek ráno je trochu nervózní – první dvě hodiny máme prezentovat v různých třídách o naší škole, o Chocni nebo o českých Vánocích. Kdo ještě nemá všechny vánoční dárky, může si dopoledne vyrobit peněženku z krabic od kartonových nápojů nebo tašku ze starého trička – čeká nás totiž recyklační dílna. Ještě jedna top nabídka přichází zcela spontánně od jednoho z učitelů, který nám všem daruje tričko, jež si sami graficky dotvoříme. Odpoledne někteří z nás jdou péct vánoční dobroty, jiní dají přednost hodině TV. Pak už jen relaxujeme, sníme si vlastnoručně vytvořené cukroví, zazpíváme pár koled, a tím naše společná cesta v Německu končí.

V pátek nás čeká dojemné loučení s rodinou, která na nás byla nesmírně milá. Zamáváme a uvidíme se naživo zase až v květnu, kdy se role obrátí a německé dívky a učitelky dorazí na oplátku do Chocně.