Multidimenzionální výstava Bylo nebylo a Pražský hrad

Do Prahy jsme se vydali vlakem a už ráno jsme byli vděční, že má náš vlak klimatizaci:-) Čekal nás horký den v rozpáleném městě.

Protože jsme měli před výstavou ještě dost času, vyšli a vystoupali jsme si prohlédnout Národní památník na Vítkově. Hned po prudkém výstupu (Kdo ty schody vyběhne, má jedničku z tělocviku!) jsme objevili stojan s vodní mlhou a mohli jsme smýt první pot a prach. 

Památník všechny zaujal, překvapila nás skutečná velikost Žižky na koni a pohled na Prahu z vyhlídky byl úžasný. Kromě hrobu neznáměho vojína, velké pamětní síně a expozice věnované milníkům české státnosti mají na Vítkově hlídače se skvělým historickým přehledem, hlídačky- důchodkyně, které si rády povídají o výhledech na Prahu, a správkyni výtahu - opět důchodkyni, která jezdila na tábor do Brandýsa nad Orlicí.

Dalším překvapením pro děti bylo zjištění, že k Foru Karlín, které leží vlevo od památníku, se musíme vydat vpravo. A skutečnost, že je v Praze tunel pro pěší, který vede  „jako fakt pod celým kopcem?“, to byl další zážitek.

Před Forem Karlín, u budovy Butterfly, kterou jsme obdivovali už z vyhlídky, zrovna náhodou zavlažovali trávníky a navíc tam mají tři propojené fontánky, takže jsme se opět zchladili a osvěžili.

Výstava Bylo nebylo byla krásná. V prostoru asi 2 000 m2 jsme se díky laserovým projektorům stali součástí obrazů Vincenta Van Gogha, Clauda Moneta, Paula Signaca, Augusta Renoira a dalších umělců. Posadit se na zem a nechat na sebe v nekonečné smyčce promítat a působit zvětšeniny obrazů, bylo ohromující a zároveň uklidňující. Nejvíce nás zaujala Noční obloha Vincenta Van Gogha, protože jsme ji zkoušeli kreslit ve škole, takže to bylo „známé“.

Po výstavě jsme metrem přejeli na Hradčany. Poobědvali jsme v Královské zahradě Pražského hradu pod dozorem vojáků armády ČR. Ano, tak si nás cenili, že nám dali osobní strážce. Na Hradě jsme prozkoumali první nádvoří, zkontrolovali jsme vlající standartu a navštívili katedrálu sv. Víta. Ve Zlaté uličce jsme potkali hned dvě kašny k dalšímu osvěžení :-) A když jsme sešli po Starých zámeckých schodech, narazili jsme u vchodu do metra na fontánu s pitnou vodou. Takže další vítané zchlazení. 

Protože jsme si kultury a historie užili dostatek, vyvážili jsme to návštěvou moderního fastfoodového řetězce. Myslím, že pro někoho bylo teprve toto vrcholem výletu :-)

Měli jsme ještě dost času před odjezdem vlaku, zaskočili jsme tedy na naše známé, oblíbené dětské hřiště u nádraží. A co myslíte? Zase tam tekla voda proudem. Tak jsme si společně notovali, jaké jsme měli celý den štěstí na vodu, a že díky ní jsme tu horkou Prahu nejen přežili, ale i si ji užili.

PS: Výstava Bylo nebylo je pro velký zájem prodloužena do 11. července...