Krávy, krávy, jak si vlastně povídáte...

"Fuj, tady to smrdí! Fuj, tady něco leze. Fuj, sem si mám sednout na svačinu?" Takhle nějak zahájili druháci exkurzi ještě před vstupem do kravína v Oucmanicích.

Svou nespokojenost a nelibost ale nechali před vraty a o chvíli později se rozplývali nad malými telátky, velkými kravami a všemi vymoženostmi kravína.

Pan Částek, který nás provázel, trpělivě odpovídal na všechny zvídavé otázky - od toho, kolik krav tam mají, kolik nadojí a kolik načůrají, přes technické dotazy na úklid a mytí krav až po legrační otázky, zda se kravám na "kolotoči na dojení" nedělá špatně :-)

Obdivovali jsme spoustu telátek (včetně ten den narozených), pohladili množství krav, smáli se důmyslnému systému drbání krav, viděli dojírnu i chladírnu mléka, ochutnali jsme mléko, kterým se krmí telátka i čerstvě vychlazené od tamních krav. Bylo to skvělé a všichni byli z kravína nadšení.

Cestou zpátky jsme sice měli trochu smůlu, že obchod se slibovanými nanuky měl mimořádně zavřeno a pumpa na návsi byla bez vody, ale o to víc času jsme měli v Hrádníkách u splavu, kde se mohli všichni smočit, osvěžit a vyblbnout. 

Všichni zúčastnění druháci mají velkou pochvalu, protože bez reptání a stížností nachodili přes 12 kilometrů! Búúú.