Škola
Žáci
Rodiče
Jak jsme zkusili hodinu ve škole postaru
Byli jsme na výstavě Co všechno odnesl čas. A protože se nám vyprávění o dřívějších dobách moc líbilo, domluvili jsme se, že si vše, co jsme se dozvěděli o tom, jak vyučování před mnoha lety probíhalo, vyzkoušíme na vlastní kůži.
Paní učitelka nám vysvětlila, jak se psalo perem s násadkou. Dostali jsme kalamáře a instrukce, co dělat, když se nám inkoust vyleje.
A hodina mohla začít. Posadili jsme se rovně s rukama vzadu. Kdo rušil, byl poučen, co by následovalo před sto lety(rákoska, klečení v koutě,...) Zkusili jsme si krasopis, což nedopadlo moc dobře. Poté jsme do obrázků, které jsme si přinesli z výstavy, dokreslili perem „vetřelce“. Snažili jsme se, aby je nikdo nepoznal. Jak se nám to povedlo, můžete posoudit.
Paní učitelka nám ukázala břidlicovou tabulku, která se používala místo sešitů, protože papír byl drahý. Na ni se psalo měkkým kamínkem, my zkusili křídu. Přišlo nám, že je hodně podobná naší tabulce se stíracím fixem.
Vítali jsme konec hodiny, protože ze sezení s rukama za zády jsme byli celí dřevění. Také prsty umazané od inkoustu se nám moc nelíbily. Shodli jsme se, že o 100 let zpátky bychom se vracet nechtěli.
